Showing 3746 results

Archivní master audiovizuálního díla Muránská Zdychava (1992, autorkou Janka Vidová Žáčková)

V díle Meditace autorka zpracovává téma tělesné zkušenosti. Janka Vidová Žáčková se v této době pokoušela reflektovat svůj postoj k genderovým rolím ve společnosti i ve vztahu k umění. Ve snímku Meditace se rozhodla zdůraznit intuitivnost tělesné zkušenosti a spojit ji s ženským prožitkem. Dílo bylo prezentováno na výstavě, jež byla součástí sympozia Viléma Flussera (Vilém Flusser - prehistorik posthistorie Symposium 1, 1992). Série těchto sympozií, organizovaných Goethe Institutem v Praze spolu s Národním technickým muzeem a Akademií výtvarných umění, byla klíčová pro formování ateliéru nových médií pod vedením Michaela Bielického, v němž v této době Janka Vidová Žáčková studovala. Také její tvorbu ovlivňovala koncepce digitálních médií tohoto filosofa. Přibližná délka audiovizuálního díla je 7 min 42 s.

Akviziční zpráva audiovizuálního díla Meditace (1992, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Konzervátorská zpráva audiovizuálního díla Meditace (1992, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Archivní master audiovizuálního díla Meditace (1992, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Náhledová fotografie audiovizuálního díla Meditace (1992, autorkou Janka Vidová Žáčková)

MediaInfo report autorizované reprezentace audiovizuálního díla O velikosti významu (1998, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Archivní master audiovizuálního díla O velikosti významu (1998, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Náhledová fotografie audiovizuálního díla O velikosti významu (1998, autorkou Janka Vidová Žáčková)

Náhledová fotografie audiovizuálního díla O velikosti významu (1998, autorkou Janka Vidová Žáčková)

V hudebním videu Minuty strachu (na Pendereckého Tryznu na paměť obětí Hirošimy) Pilař staví dětské hry do kontrastu k pocitům ohrožení atomovou válkou. Na začátku vychází ze školy skupina dětí, jejich hra s míčem je přerušena a osamělý chlapec se ocitá v tísnivém prostředí sídliště 80. let. V něm se opakují motivy odpočítávání času, rozpadu věcí a surreálné proměny prostoru – za dveřmi bytu se objevuje vodopád nebo schody metra. Je zde i pro jeho tvorbu typické oživení světa neživých předmětů, nad nimiž lidský aktér ztrácí kontrolu. Video končí opětovným návratem k normálnímu běhu věcí. Pilař ve videu využívá jednoduché kreslené animace technikou klíčování vložené do záběrů architektury, dále stop-motion triky a jednoduchou stylizaci s pomocí posterizace. Video bylo dokončeno jako jeden z posledních dílů Musicy Picty kolem roku 1990. Přibližná délka audiovizuálního díla je 5 min 36 s.

Musica Picta vznikla ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon jako série hudebních videí s využitím titulů ze supraphonského katalogu vážné hudby. Spoluautory námětu byli Josef Brukner a Jiří Pilka. Pro produkci tohoto typu bylo v podniku v polovině 80. let založeno zvláštní oddělení Supraphon Music video vedené Jiřím Hubačem. Tvořilo jej mobilní studio určené zejména pro nahrávky hudby v terénu. Sestávalo z několika automobilů různého určení. Prvním z nich byl vyřazený přenosový vůz Bedford odkoupený z Československé televize a přestavěný na videostudio, dále zvukový vůz Liaz, menší obrazový vůz Volkswagen a vůz Avia. Videoprodukce probíhala na palcovém C formátu a U-matic HB ve spojení s obrazovou režií JVC a šestnáctistopým magnetofonem Studer. Pilař ve studiu pracoval průběžně od roku 1985 až do 90. let. S pomocí techniků zpracovával své vlastní záznamy na formátu Betamax, nebo pořizoval nové profesionální televizní kamerou JVC. Mobilita studia mu umožnovala natáčet řadu lokací v plenéru, mimo jiné v okolí jeho letního atelieru na chalupě v Jarkovicích. Díky možnostem obrazové režie Musica Picta obsahuje množství trikových postupů, včetně klíčování herců a stop-motion animace na analogové videopásce. Zamýšleným výstupem projektu byla VHS kazeta, která by byla v duchu tehdejší praxe v běžném prodeji v hudebních obchodech. Z toho důvodu si také Supraphon vyžádal prodloužení délky tak, aby to odpovídalo obvyklé délce prodávaných kazet. Po dokončení cyklu však vydavatelství od záměru upustilo a cyklus oficiálně vydán nebyl. Pilař pokračoval v práci na něm i po roce 1990, kdy se studio včetně jeho zaměstnanců a vedení privatizovalo a dále působilo pod názvem Bohemia Video Art. Z tohoto období také pochází finální verze Musicy Picty prezentované Pilařem při různých příležitostech v letech 1990-1992.

Archivní master audiovizuálního díla Musica Picta – Minuty strachu (kolem 1990, autorem Radek Pilař)

Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Minuty strachu (kolem 1990, autorem Radek Pilař)

Archivní master jedné z ukázek audiovizuálního díla Velká dětská symfonie (autorem Radek Pilař), která vznikla sestřihem alternativní verze díla z roku 1990.

Archivní master jedné z ukázek audiovizuálního díla Velká dětská symfonie (autorem Radek Pilař), která vznikla sestřihem alternativní verze díla z roku 1990.

Autorizovaná reprezentace audiovizuálního díla Slovo (80. léta. autorem Radek Pilař)

Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Slovo (80. léta, autorem Radek Pilař)

Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Slovo (80. léta, autorem Radek Pilař)

Autorizovaná reprezentace jedné z původních verzí Abstraktních animací ze 60. let (autorem Radek Pilař). Verze byla vytvořena na 16mm filmovém pásu, její přibližná datace je rok 1963.