Showing 3816 results

Sken filmu audiovizuálního díla Wilsonova svatba (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Džbány Franze Maxery v hospodě U Lojzy (1973, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Klukovice, Bondy (1974, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Samizdat (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Zkušebna v Argentinské (1973, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl).

Sken filmu audiovizuálního díla Underground (1972, autorem Jan Ságl).

Sken filmu audiovizuálního díla Echo-Vocis Imago (1994, autorem Jan Jedlička)

Sken filmu audiovizuálního díla Už nikdy tenhle balvan (1978, autorem Lumír Hladík)

Sken filmu audiovizuálního díla Náš očistec (2020, autorem Martin Ježek)

Sken filmu audiovizuálního díla Bosákové hody (1972, autorem Jan Ságl)

Sken filmu audiovizuálního díla Suchá u Nejdku (1972, autorem Jan Ságl)

Experimentální film Škubej psa je korporátní sci-fi inspirované příběhem vedoucího turistického ruchu Libereckého kraje, který spáchal sebevraždu v důsledku vyhoření. Jeho příběh je zasazen do širšího kontextu moderní společnosti, kde je kladen velký důraz na výkon a na pracovní nasazení. Prostřednictvím AI, 3D a deepfake videí simuluje prostředí kancelářské práce, bezesných nocí, kofeinu i korporátní kosmologie.

Studie Slovo vznikla improvizovaně ve druhé polovině 80. let se zapojením návštěvy přátel v bytě Pilařových. Sestává z několika záběrů, v nichž různí mluvčí ilustrují vybraná slova jednoduchou akcí – pravda ukazováčkem na ústech, štěstí hrací kostkou v ústech, a podobně. Jde o soukromou studii, v níž Pilař neformálně testoval zcela nový způsob vyjadřování – svým charakterem spíše konceptuální. Ten byl odlišný od vyjadřování výtvarného, které mu bylo dlouhodobě vlastní. Video bylo natočeno původně na analogový videoformát, dochovaná verze je zdigitalizována z formátu Digital Betacam. Přibližná délka audiovizuálního díla je 1 min 49 s.

Snímek Sněm věcí se odehrává v dystopické krajině v okolí česko-polských hranic u Kralického Sněžníku. Místo obývají vedle turistů bloudících v mlze také zvláštní bytosti reprezentující civilizační dopady na krajinu. Trojice těchto entit, které jakoby vznikly z odpadu odhozeného do blízkého křoví, sedí okolo táboráku a zpola srozumitelnou řečí o něčem rokuje. Jejich řeč, digitálně modifikovaná, připomíná jakousi pivní břichomluvu. Snímek tak humorně paroduje zálesáckou i turistickou kulturu, která se navzdory lásce k přírodě rovněž neblaze podepisuje na krajině. Jakub Tulinger snímek vytvořil v kombinací 3D animace a volně dostupných snímků z google maps, které tam nahráli turisté. K vytvoření díla jej inspirovala nová výstavba návštěvnické infrastruktury v blízkosti Kralického Sněžníku a otázka, jak zvýšený nápor turismu ovlivňuje živoucí ekosystém. Snímek byl ústřední součástí Tulingerovy výstavy nazvané Říkat jí Mixér (GVUN Kabinet, 2024). Rovněž byl vybrán do soutěže Jiné vize CZ Přehlídky filmové animace a současného umění Olomouc (2023). Přibližná délka filmu jako verze pro uvedení v kinech je 15 min 44 sec.

Temná férie inspirovaná Příhodami Arthura Gordona Pyma od Edgara Allana Poea, propletená lovecraftovskými aluzemi, sleduje osamělého poutníka, který vstupuje do zapomenuté říše, v níž se tříští skutečnost. Ve spolupráci s umělou inteligencí vytvářené vize vysokohorských útesů, ledovců a nestvůr doprovází voice-over, jenž události vypráví v nesrozumitelném jazyce. Černobílá, vysoce kontrastní obrazovost buduje atmosféru nevysvětlitelného děsu, která doprovází, slovy Lovecrafta, „porážku oněch pevných zákonů přírody, které jsou naší jedinou ochranou proti útokům chaosu a démonů neprozkoumaného vesmíru“. Filmová premiéra se odehrála na festivalu MFDF Jihlava (2025). Přibližná délka filmu jako verze pro uvedení v kinech je 9 min.

Autorka přetváří klasický žánr detektivky do introspektivního nástroje, pomocí kterého zkoumá nejistotu, podezření i nedořečenost – nikoli ve zločinu, ale v citovém prostoru. Analytickými a zároveň empatickými strategiemi zkoumá, co se odehrává mezi lidmi, když spojení vyprchá a důležité otázky zůstávají nezodpovězené. Snímek charakterizují noirové prvky, zejména v podobě voiceoveru hlavní hrdinky, která příběh vypráví retrospektivně. Dospívající vyšetřovatelka se vydává na cestu za ztracenými kousky své minulosti. Navrací se do míst, kde to všechno začalo, aby odhalila pravdu o svém dávném příteli. Proč ji tehdy opustil? Ta otázka ji stále pronásleduje a ona je odhodlaná ji konečně zodpovědět i za cenu dalšího zklamání. Snímek byl vybrán do soutěže Jiné vize CZ Přehlídky filmové animace a současného umění Olomouc (2024). Snímek byl dále prezentován v Galerii Kontext v Brně (2025). Přibližná délka filmu je 11 min 13 s.

Film uměleckého dua Sugar Be My Caramel, které tvoří Karolína Matušková a Lucie Zelmanová, vznikl již v roce 2023 pro výstavní prostor Plato Ostrava. Cílem skupinové výstavy nazvané “Uprchlá, našel skrýš, stále uniká (Zvířecí zpravodajství)” (12. 10. 2023–17. 3. 2024, Plato, Ostrava, kurátorstvo: Eva Koťátková, Jakub Adamec, Edith Jeřábková, Zuzana Šrámková) bylo vytvoření jakési umělecké redakce, v níž měly dostat prostor různé živočišné druhy žijící v Ostravě či jejím okolí. Matušková a Zelmanová, které jsou původně fotografky, ale věnují se rovněž pohyblivému obrazu, natočily symbolický snímek o záchraně sladkovodních škeblí. Snímek však není zdaleka dokumentární reportáží, nýbrž stylizovaným vyprávěním, které se blíží intimní katastrofické sci-fi. Autorky v něm zkoumají vztah člověka k přírodě a překonávání genderových stereotypů na pozadí klimatické krize. Hrdinka se snaží zachránit vzácné měkkýše, a tím i sama sebe. Škeble, jako zranitelné a často přehlížené organismy, se stávají symbolem všech ohrožených druhů a zároveň metaforou ženské sexuality a zranitelnosti. Snímek byl vybrán do soutěže Jiné vize CZ Přehlídky filmové animace a současného umění Olomouc (2024). Přibližná délka filmu je 11 min 13 s.

Akce byla realizována v jižních Čechách v předhůří Šumavy v Červeném mlýně během pedagogicko-umělecké rezidence, na kterou byl Miloš Šejn pozván umělkyní Barbarou Benish. Autor zde pořídil množství audiovizuálního materiálu, který souvisel s prostředím mlýna, s moukou, s vodou, s původním mlýnským zařízením a tyto záběry propojil s performativním akcemi, které charakterizují reminiscence na autorovi rodiče. Součástí performance jsou apropriace tatínkova klobouku a matčina kombiné. Miloš Šejn zdědil zájem o historii mlynářského řemesla právě po své mamince, jejíž rod pocházel z mlynářské rodiny. Klíčovou roli ve snímku zaujímá kniha Velký český snář, který dodnes vychází. Šejn použil výtisk zakoupený v antikvariátu a během performance jej dle svých slov reinterpretoval moukou, kterou na ni v průběhu sypal. Dílo Somnia Molitori / Miller’s visions bylo prezentováno v kině Ponrepo (27. 5. 2024) jakou součást autorského filmového večera Depozit paměti: video práce Miloše Šejna z let 1988–2022. Jednalo se o doprovodný program k částečně retrospektivní výstavě (Depozit paměti, kurátor Petr Vaňous, galerií Jilská 14, 2024). Stejné pásmo bylo zařazeno do programu festivalu PAF Olomouc – Přehlídka filmové animace a současného umění (6.12. 2024). Přibližná délka snímku je 8 min a 20 sec.

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).

Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).