<?xml version="1.0" encoding="utf-8" ?>

<oai_dc:dc
    xmlns:oai_dc="http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/"
    xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
    xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance"
    xsi:schemaLocation="http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc/
    http://www.openarchives.org/OAI/2.0/oai_dc.xsd">

      <dc:title>Lampyris</dc:title>
  
      <dc:creator>Šejn, Miloš</dc:creator>
  
      <dc:subject>body (tělo)</dc:subject>
      <dc:subject>earth (země)</dc:subject>
      <dc:subject>landscape (krajina)</dc:subject>
      <dc:subject>nature (příroda)</dc:subject>
      <dc:subject>nude (nahý, nahota)</dc:subject>
      <dc:subject>performative (performativní)</dc:subject>
      <dc:subject>senses (smysly)</dc:subject>
  
      <dc:description>Dílo, jehož latinský název znamená v překladu světlušky, vzniklo v roce 2002 za letní noci u Lhoteckého rybníka nedaleko Jičína. Během akce se umělec pohyboval po louce a přitom natáčel blízký horizont. Dílo vzniklo na principu cine-dance, při němž je kamera součástí těla performera. K záznamu použil kameru JVS VHS C, s níž experimentoval již v roce 1993 na Akademii výtvarných umění, kde ji měl k dispozici jako pedagog. Tehdy objevil zvukový vedlejší efekt – jakési technické bručení – který tato kamera vytvářela samovolně díky nedokonalému čipu. Tohoto “brumu”, které vzdáleně připomínalo lidskou řeč, využil v řadě dalších děl (poprvé v Grand G / Sol 9.9.1993 / 50°26&amp;#039;19.565&amp;quot;N, 15°17&amp;#039;8.555&amp;quot;, 1993). Stejný přístroj měl také potíže vyrovnat se s přezářenými body – pokud se takový pohybující bod objevil, vytvořilo to v obraze čáru. Docházelo tam tedy samovolně ke zpoždění obrazu. Namísto zachycení letu světlušek vytváří výsledný pohyblivý obraz efekt “psaní po krajině”. To přimělo také o několik let později kurátorku Věru Jirousovou, aby dílo zahrnula do Šejnovy výstavy Psané krajiny (galerie Šternberk, 2009), kde byl film ve smyčce promítán na stěnu v samostatné místnosti. V roce 2024 instaloval Miloše Šejn dílo Lampyris jako prostorovou instalaci (projekce na kulovitý objekt) v podzemí galerie Jilská 14 v rámci své výstavy Depozit paměti. Během doprovodného programu byl snímek uveden v kině Ponrepo (27. 5. 2024) jako součást autorského filmového večera Depozit paměti: video práce Miloše Šejna z let 1988–2022. Stejné pásmo bylo zařazeno do programu festivalu PAF Olomouc – Přehlídka filmové animace a současného umění (6.12. 2024). Přibližná délka snímku je 5 min 12 sec.</dc:description>
  
  
  
      <dc:date>2002</dc:date>
  
      <dc:type>image</dc:type>
  
      <dc:format>image/jpeg</dc:format>
      <dc:format>Digitální film: 3,
Digitální fotografie: 3,
Digitální dokument: 5</dc:format>
  
  <dc:identifier>http://videoarchiv.nfa.cz/katalog/lampyris</dc:identifier>

            <dc:identifier>nfa-va-465069</dc:identifier>
      
      <dc:source>Archiv autora</dc:source>
  
      <dc:language xsi:type="dcterms:ISO639-3">lat</dc:language>
  
  
      <dc:coverage>Česká republika</dc:coverage>
  
      <dc:rights>Držitelem autorských práv k audiovizuálnímu dílu Lampyris je Miloš Šejn. Na základě uzavření licenční smlouvy je od roku 2024 kopie audiovizuálního díla trvale uložena ve sbírkách Národního filmového archivu ve formě digitálního souboru. Dílo může být zpřístupněno badatelům a jiným členům odborné veřejnosti prezenčně v prostorách Národního filmového archivu nebo on-line, avšak s tím, že audiovizuální dílo bude pro tento účel zpřístupněno pouze ve formě náhledového souboru opatřeného ochranným prvkem.</dc:rights>
  
</oai_dc:dc>
