ENG TITLE: Musica Picta – Time of Mourning
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Full
Final
Smutek v hudebním videu komponovaném na Pohádku, op. 16 Josefa Suka evokují opuštěné loutky a kulisy malého divadla umístěné v lesní scenérii. Na několika místech se objevuje barokní skalní betlém Matyáše Brauna v Novém lese u Kuksu. Video obsahuje minimum postprodukčních zásahů, tvoří je především kamerové nájezdy na loutky a přírodní materiály, které jsou na několika místech rozpohybovány stop-motion animací. Práce vznikla kolem roku 1987, uložená verze s minimálními změnami pochází z roku 1991. Přibližná délka audiovizuálního díla je 8 min.
Musica Picta vznikla ve spolupráci s vydavatelstvím Supraphon jako série hudebních videí s využitím titulů ze supraphonského katalogu vážné hudby. Spoluautory námětu byli Josef Brukner a Jiří Pilka. Pro produkci tohoto typu bylo v podniku v polovině 80. let založeno zvláštní oddělení Supraphon Music video vedené Jiřím Hubačem. Tvořilo jej mobilní studio určené zejména pro nahrávky hudby v terénu. Sestávalo z několika automobilů různého určení. Prvním z nich byl vyřazený přenosový vůz Bedford odkoupený z Československé televize a přestavěný na videostudio, dále zvukový vůz Liaz, menší obrazový vůz Volkswagen a vůz Avia. Videoprodukce probíhala na palcovém C formátu a U-matic HB ve spojení s obrazovou režií JVC a šestnáctistopým magnetofonem Studer. Pilař ve studiu pracoval průběžně od roku 1985 až do 90. let. S pomocí techniků zpracovával své vlastní záznamy na formátu Betamax, nebo pořizoval nové profesionální televizní kamerou JVC. Mobilita studia mu umožnovala natáčet řadu lokací v plenéru, mimo jiné v okolí jeho letního atelieru na chalupě v Jarkovicích. Díky možnostem obrazové režie Musica Picta obsahuje množství trikových postupů, včetně klíčování herců a stop-motion animace na analogové videopásce. Zamýšleným výstupem projektu byla VHS kazeta, která by byla v duchu tehdejší praxe v běžném prodeji v hudebních obchodech. Z toho důvodu si také Supraphon vyžádal prodloužení délky tak, aby to odpovídalo obvyklé délce prodávaných kazet. Po dokončení cyklu však vydavatelství od záměru upustilo a cyklus oficiálně vydán nebyl. Pilař pokračoval v práci na něm i po roce 1990, kdy se studio včetně jeho zaměstnanců a vedení privatizovalo a dále působilo pod názvem Bohemia Video Art. Z tohoto období také pochází finální verze Musicy Picty prezentované Pilařem při různých příležitostech v letech 1990-1992.
Složky podle manifestací
Licenční smlouva s dědici Radka Pilaře
Dědicové Radka Pilaře poskytli Národnímu filmovému archivu dílo na původním fyzickém nosiči, jenž byl v průběhu akvizičního procesu digitalizován. Kopie audiovizuálního díla je uložena ve sbírkách Národního filmového archivu ve formě digitálního souboru od roku 2022.
Dědicové Radka Pilaře (digitální kopie a původní filmový materiál)
Držiteli autorských práv k audiovizuálnímu dílu jsou dědicové Radka Pilaře. Na základě uzavření licenční smlouvy je od roku 2022 kopie audiovizuálního díla trvale uložena ve sbírkách Národního filmového archivu ve formě digitálního souboru. Dílo může být zpřístupněno badatelům a jiným členům odborné veřejnosti prezenčně v prostorách Národního filmového archivu nebo on-line, avšak s tím, že audiovizuální dílo bude pro tento účel zpřístupněno pouze ve formě náhledového souboru opatřeného ochranným prvkem.
Na základě licenční smlouvy je Národní filmový archiv oprávněn k veřejnému sdělování audiovizuálního díla ve specializované veřejné databázi přístupné online ve formě výňatku ve snížené obrazové kvalitě, opatřené ochranným prvkem a v omezeném rozsahu. Současně je Národní filmový archiv oprávněn k provozování audiovizuálního díla široké veřejnosti, ať již ve vlastních prostorách (včetně kina Ponrepo) nebo v prostorách partnerských institucí (Národní filmový archiv není za toto zpřístupňování oprávněn žádat od třetích stran odměnu). Dále je Národní filmový archiv oprávněn k provozování audiovizuálního díla široké veřejnosti kdekoliv na území celého světa mimo své prostory a prostory partnerských institucí a to s tím, že je oprávněn za toto zpřístupňování (nebo udělování odpovídajících podlicencí) žádat od třetích stran odměnu, přičemž držitelům autorských práv náleží z této odměny předem specifikovaný podíl. Před veřejným uvedením audiovizuálního díla je Národní filmový archiv (či příslušná oprávněná třetí osoba) povinen opatřit předchozí souhlas držitelů autorských práv.
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Složka obsahuje kompletní akviziční dokumentaci audiovizuálního díla Musica picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař), konzervátorskou zprávu a MediaInfo reporty autorizované reprezentace a archivního masteru díla.
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
MediaInfo report archivního masteru audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
MediaInfo report autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Akviziční zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Konzervátorská zpráva audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Rešerše k audiovizuálnímu dílu Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Autorkou souvisejících rešerší je Klára Trsková.
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Pracovní rešerše obsahující souhrnné informace získané v letech 2021–2022 v rámci výzkumného projektu 4525/2021 Videoarchiv Radka Pilaře (projekt podpořen Státním fondem kinematografie).
Autorkou souvisejících rešerší je Klára Trsková.
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Published
Rešerše týkající se základních biografických údajů a celkové tvorby Radka Pilaře
Autorkou souvisejících rešerší je Klára Trsková.
Hudba: Josef Suk, Pohádka, op. 16, 3. část - Smuteční hudba (Česká filharmonie)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Složka obsahuje autorizovanou reprezentaci a archivní master audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař). Snímek byl veřejně prezentován například na prohlídce Vidéoformes 90 (Festival de la Creation Video de Clermont-Ferrand 1990) nebo na Festivalu TINA B. – Art & Happiness (Praha 2012).
Původním fyzickým nosičem audiovizuálního díla byla kazeta Betacam SP. Zdrojový master měl snímkovou frekvenci 25 fps, poměr stran obrazu 4:3, obrazové rozlišení 576i a obsahoval dvě audio stopy. Timecode díla na nosiči byl 00:16:35:00-00:24:36:00. V průběhu digitalizace nebylo přistoupeno k žádným úpravám. Další prezentace díla je možná v prostorové instalaci nebo v projekčním pásmu.
Původní filmový materiál je uložen v osobním archivu dědiců Radka Pilaře (kazeta č. 100).
Digitální kopie filmového materiálu je uložena v osobním archivu dědiců Radka Pilaře a v Národním filmovém archivu v Praze.
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Archivní master audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Další technické parametry evidenční jednotky: snímková frekvence - 25 fps; video kodek - FFv1; poměr stran obrazu - 4:3; audio kodek - FLAC; počet audio stop - 2
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Autorizovaná reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Další technické parametry evidenční jednotky: snímková frekvence - 25 fps; video kodek - FFv1; poměr stran obrazu - 4:3; audio kodek - FLAC; počet audio stop - 2
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Složka obsahuje náhledy autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař).
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledové video autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Published
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Musica Picta – Čas smutku (1987 / 1991, autorem Radek Pilař)