Narozena 21.6 2001 v Ústí nad Labem. Studuje v ateliéru Nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se fotografii, videoartu a performance. V roce 2023 byl její klauzurní snímek Napětí zařazen do soutěže Fascinace: Exprmntl.CZ na MFDF Ji.hlava.
Narozena v roce 1994, je polsko-česká herečka a studuje Dokumentární tvorbu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Jako režisérka se věnuje experimentálnímu dokumentárnímu filmu, ve kterém usiluje o spojení fyzického divadla a pohyblivého obrazu. K jejím dosavadním snímkům patří Animot (2021) o záchranných stanicích pro zvířata v Praze, krátký film Letopis Jarka Kamińského (2022) a Říká se, že nejdelší sen trvá 45 minut (2024), jenž natočila spolu se Zdeňkou Petrovou. Všechny tyto filmy byly uvedeny na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava
Barbora Mrázková, narozena 1978 v Praze, je fotografka, která se dlouhodobě zabývá také pohyblivým obrazem a video-instalacemi. Studovala fotografii na FAMU. Do roku 2008 působila v umělecké dvojici s Filipem Lábem, který byl teoretikem fotografie a také fotografem. Barbora Mrázková se i nadále věnuje algoritmické povaze fotografie, a navazuje tak na spolupráci s Filipem Lábem. Umělkyně často vystavuje v pražských galeriích zaměřujících se na fotografii (např. Ateliér Josefa Sudka, Fotograf Gallery) a multimediální instalace (např. Galerie 35m², etc. galerie, Entrance Gallery). Působí jako odborná asistentka v ateliéru Fotografie na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské Univerzity v Plzni.
Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.
Narozena v severovietnamském městě Thái Bình v roce 1998. Vyrostla v Tanvaldu. Studuje v bakalářském program v ateliéru Digitálních médií na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Narozen 1953 v Košicích na Slovensku, v letech 1970–1975 studoval na Státní konzervatoři v Brně. Později absolvoval rovněž Ateliér multimédia, koncept, environment na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně, kde od roku 1994 působí jako asistent a docent. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se věnuje také literární tvorbě a publicistice.
Narozena 1972, v 90. létech absolvovala studium animace, režie a multimediální tvorby na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (vedoucí: Stanislav Miler, Věra Geislerová, Lucie Svobodová). Její film Panenky a muži získal hlavní cenu na Festivalu FAMU (kategorie multimediální tvorba). V průběhu let působila na různých pozicích v oblasti televizní tvorby a produkce.
Narodila se v roce 2002. Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při Západočeské univerzitě v Plzni.
Narozen roku 1991 v Hradci Králové, studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru fotografie pod vedením Aleksandry Vajd a Hynka Alta, později Martina Kohouta, kde absolvoval v roce 2017. Nejčastěji pracuje s médii fotografie a pohyblivého obrazu. Byl členem několika uměleckých kolektivů a iniciativ, které se kriticky zabývaly vysokoškolským vzdělávacím systémem (Ateliér bez vedoucího a Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky). Spolupracoval rovněž s Lucií Rosenfeldovou v Galerii Jelení, působil jako jeden z kurátorů v Galerii ETC. a účastnil se několika ročníků festivalu Fotograf. Samostatně se představil v galerii A.M.180. a Galerii mladých. Pavlík je jedním z iniciátorů Pracovní skupiny pro výzkum mimosmyslové estetiky, která se stala v roce 2020 jedním z laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého. V současné době studuje doktorský program na Fakultě výtvarných umění v Brně.
Narozen 1973 v Duchcově, v letech 1991–1993 studoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a v letech 1993–1999 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění (v ateliérech Jiřího Lindovského a Jiřího Davida). V roce 2003 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, od roku 2006 působil jako kurátor galerie 35m2. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se věnuje také divadelní tvorbě. Pěchouček v současnosti působí rovněž pedagogicky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
Narozena 1998, je herečka a scénaristka. Studuje Střihovou skladby na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Profesionálně se věnuje seriálové tvorbě a dabingu.
Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.
Výběrová filmografie:
Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)
Narozen v roce 1991, Přílučík absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Jiřího Lindovského, Tomáše Vaňka, Ruth Noack a Simona Waschmutha) a rovněž působil v rámci iniciativy Ateliér bez vedoucího. V průběhu studia absolvoval také stáž na Bezalel Academy of Arts and Design v Izraeli. V roce 2017 se stal laureátem hlavní ceny soutěže Jiné Vize CZ na 16. Přehlídce filmové animace a současného umění PAF Olomouc.