- Person
- 1999–
Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni.
Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni.
Narodila se 23. 11. 1992 v Táboře. Absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory portugalistika, filmová studia, lusobrazilská studia. Dále pokračovala bakalářským programem na katedře Centra audiovizuálních studií na FAMU. V autorské tvorbě se věnovala rodinné historii, únavě ze soucitu, náboženským atributům v korporátní kultuře a postkoloniálním a dekolonizačním tématům. Zabývá se filmovou, literární a uměleckou produkcí z Mosambiku, Guineje-Bissau, Angoly, Kapverdských ostrovů, Svatého Tomáše a Princova ostrova a představuje ji českému publiku. Pracuje v Národním filmovém archivu jako kurátorka, překládá z portugalštiny a přednáší o afrických lusofonních kinematografiích a literaturách.
Narozena v roce 1999. Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni.
Narozen roku 1996. V roce 2022 absolvoval na Katedře fotografie FAMU v Praze. Tvorbu Jakuba Tulingera ovlivňují témata související s klimatickými změnami a dalšími civilizačními dopady. Klade si otázky, jaká bude příroda v budoucnu, co ji bude charakterizovat, jak se bude lišit od té současné, a jaké v ní lidstvo a další bytosti budou zaujímat místo. Své spíše dystopické vize zasazuje do konkrétních lokací, čímž jim přidává na naléhavosti i sdělnosti. Zúčastnil se několika kolektivních výstav, např. Teorie turismu v pražské Fotograf Gallery (2024), Opilý les a Scream to Be Heard v pražské Galerii AMU (obě 2023) nebo Člověk v jeskyni v Galerie NTK v Praze (2021). Jeho práce byly rovněž zahrnuty do soutěžní přehlídky Jiné vize CZ (PAF Olomouc – Přehlídka filmové animace a současného umění, 2021 a 2023).
Narozen v Praze v roce 1986, je multimediální umělec a dokumentarista. Absolvoval Centrum audiovizuálních studií na pražské FAMU, a také stáž v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida na VŠUP či studijní pobyt v Argentině na Universidad de Cine, Buenos Aires. Jeho tvorbu ovlivnil street art a graffiti, v rámci kterých se pohyboval v době studií. Věnuje se dokumentárnímu filmu a umění ve veřejném prostoru. Jeho zájem o aktivismus jej přivedl k osvojení performance a uměleckých intervencí, díky nimž se mnohdy ocitá na hraně legality. Do roku 2012 působil jako člen skupiny Ztohoven. Své filmy prezentuje na domácích i zahraničních filmových festivalech, v galeriích v instalační podobě i jako site-specific, stejně jako v televizním vysílání.
Šimon Varaus je vizuální umělec původem z Brna, který se věnuje experimentálnímu filmu, tvorbě objektů a soch, dokumentární fotografii a intermediální tvorbě. Absolvoval bakalářské studium fotografie na FAMU a stáže na AVU, UMPRUM a Istanbul Marmara University. Nyní studuje na University of Applied Arts ve Vídni ve studiu Sculpture and Space. Účastnil se skupinových výstav v galeriích GAMU či Holešovická Šachta, dále také vystavoval na festivalech Trať, Tehláreň či Grapevine.
Narozena 1973 v Praze; v roce 2022 absolvovala studium na Akademii výtvarných umění v Praze (obory: Konceptuální tendence, Intermediální tvorba, Nová média I), v roce 2006 rovněž absolvovala Art and Technology Graduate Program na Gothenburg University and Chalmers University of Technology. V současnosti je studentkou doktorského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Katedra výtvarné výchovy). Kromě umělecké praxe a pedagogického působení se dlouhodobě věnuje rovněž kurátorské činnosti (v současnosti pracuje jako kurátorka sbírky výtvarného umění Památníku Lidice).
Narozen 1965 v Brně, v letech 1983–1988 zde studoval Vědu o výtvarném umění (Masarykova univerzita). V Brně působil rovněž pedagogicky a to na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického (zejména v Ateliéru intermediální a digitální tvorby) a na Janáčkově akademii múzických umění. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se dlouhodobě věnuje také hudbě a projektu fyzického básnictví.
Tereza Vinklárková (1996, Havířov), známá také pod pseudonymem Gloriya Komarova, pracuje se širokou škálou uměleckých disciplín jako jsou performance, videa, scénografické instalace a designové objekty. Absolvovala v Ateliéru intermédií na FaVU VUT v Brně, kde pokračuje v doktorandském studiu. V roce 2017 se zúčastnila stáže v ateliéru Installation and Sculpture na estonské akademii umění v Tallině a v následujícím roce stáže na KASK v Gentu. Svoje díla prezentovala na několika skupinových výstavách, jako například Písek ve stroji v galerii PLATO (2020), Kořínky míří dolů, rostlinka stoupá vzhůru v galerii Hraničář v Ústí nad Labem (2023) nebo Bodies On The Edge Of The Echo Chamber v rámci výstavního cyklu Eternal Maze v Jedna Dva Tři Gallery v Praze (2023). K jejím samostatným výstavám patří Too Cool To Pretend To Care v galerii Umakart v Brně (2020) či The Spell of an Unspoken Promise v Galerii TIC v Brně (2022). Je členkou uměleckého kolektivu lilky_60200 a brněnské kurátorské platformy Cejla.
Narozena 1963 v Popradu (Československo) ještě před studiem na Akademii výtvarných umění v Praze studovala na Fakultě prírodných vied Univerzity P. J. Šafárika v Košicích (1981 – 1984) a následně na Fakultě přírodních věd Univerzity Karlovy v Praze (1984 – 1985). Od roku 1989 studovala na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru kresby Jitky Svobodové a poté v ateliéru kresby a objektů Karla Malicha, aby nakonec absolvovala v roce 1996 v ateliéru nových médií Michaela Bielického. Pro její práci byl také důležitý stipendijní pobyt na Nottingham Trent University (1994). V 90. letech se téměř výhradně věnovala videotvorbě a již díla z této doby se vyznačovala minimalismem, experimentováním s obrazem i akcentováním ženské identity. Jako jedná z první video umělkyň využívala metodu found footage. Vidová vystavovala na řadě klíčových výstav 90. let, jako bylo Video – Vidím – Ich Sehe (Dům umění města Brna, 1994), Český obraz elektronický (Mánes, 1994), Orbis fictus. Nová média ve výtvarném umění (Valdštejnská jízdárna, 1995), Jitro kouzelníků? (Veletržní palác, 1996) či Diskurz feminin (Dům umění města Brna, 1998). V roce 1996 se zúčastnila 23. Bienále v Sao Paulo.
Narozen 1977 v Praze, zde vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara a později také Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (Katedra režie, Katedra animované a multimediální tvorby). Mezi lety 1993–2000 byl členem rapové skupiny WWW, současně byl jedním z průkopníků české graffiti scény (tvořil pod pseudonymem Skarf, Scraf, nebo TCP crew). Kromě působení v oblasti autorské režie je Jan Zajíček autorem mnoha hudebních videoklipů, televizních spotů, nebo hudby k několika filmovým titulům. Je držitelem mnoha cen (např. čestné uznání Festivalu Eurovideo 99, Malaga, Španělsko, 1999; cena za nejlepší studentskou kolekci festivalu, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, 2003; cena Akademie populární hudby Anděl za nejlepší český videoklip roku 2007). V minulosti působil rovněž pedagogicky na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.
Kateřina Žák Konvalinová je umělkyně, agroekoložka a doktorandka na FaVU VUT v Brně narozená v Pardubicích. Absolvovala AVU v Praze (2014–2020) a Farmářskou školu (2021–2023), v doktorském výzkumu se zaměřuje na kolektivní a kolaborativní iniciativy propojující umění, zemědělství, ekonomickou autonomii a péči. Organizuje komunitní události na pomezí umění a agroekologie. Vystavovala na Biennale Matter of Art (2024), výstavě Soil and Friends ve Varšavě (2025) či na Festivalu Narracje v Gdaňsku (2021). Je členkou Artyčok.tv a spoluzakladatelkou kolektivu Ovčina.
Narozen roku 1989 ve Zlíně, absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v Ateliéru sochy u Jaroslava Róny a následně Ateliér intermediální tvorby u Tomáše Vaňka. Účastnil se stáží pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové (UMPRUM), Ruth Noack (AVU) či Isaaca Juliena a Vadima Fishkina (Univerzita umění a designu v Karlsruhe) a uměleckých rezidencí ve Španělsku (The New Dictionary of Old Ideas, Hablar En Arte, CentroCentro, Madrid), Rumunsku (The New Dictionary of Old Ideas, The State Silk Museum, Tbilisi) a Jordánsku (Spring Sessions, Amman). Jiří Žák pracuje zejména s pohyblivým obrazem a jeho práce vykazují esejistické rysy. Vychází především z postkoloniálních studií, a tyto metody aplikuje na vztah postkomunistických zemí ve východní Evropě k mimoevropským regionům. Zabývá se rovněž vzájemnými vazbami mezi médii a politickou mocí a jejich dopadem na společnost. Spolupracuje rovněž s dalšími umělci jako jsou Matěj Pavlík nebo Kateřina Žák Konvalinová a je členem kolektivu Ateliér bez vedoucího a redakce Artyčok TV. Podílí se realizaci takzvaných audiovizuálních esejí, na nichž spolupracuje zejména s filmovým teoretikem Jiřím Angerem. Žákova díla byla mimo jiné vystavena v rámci cyklu „Start-Up“ v Galerii hlavního města Prahy nebo na výstavě SKIP the LINE! Populizm i obietnice współczesności v rámci Biennale Varšava v Polsku. V roce 2015 se stal laureátem ceny EXIT, v roce 2017 byl finalistou soutěže Jiné vize na festivalu PAF v Olomouci a roku 2020 byl jedním z Laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Narozena roku 1991 v Náchodě. Studovala grafický design a nová média a poté v ateliéru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde se během stáže u umělkyně Niny Beier seznámila s Lucií Zelmanovou, s níž založila umělecké duo Sugar Be My Caramel. Obě umělkyně spojuje syntéza témat identity, vztahů a mezidruhové komunikace. Jejich dominantním médiem je pohyblivý obraz, který často vystavují ve výstavní situaci. S dávkou nostalgie a humoru obnažují mocenské vztahy a tím exponují jejich zranitelnost. Spolupracovaly s Institutem Úzkosti, vystavovaly na Fotograf Festivalu, v Českém centru v Paříži a své filmy promítaly na sympoziu Les a na QFF Mezipatra.
Anna Zubatá je studentkou programu Digitální média na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem. Ve své tvorbě se zaměřuje na osobní témata, introspekci a vztah duše a těla.
Narozen roku 1997 v Rožnově pod Radhoštěm. Po studiu filmové teorie se začal věnovat vlastní tvorbě v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Ve své umělecké praxi se zabývá propojením vědy a fikce s důrazem na imerzi a užití digitálních vizuálních efektů. Vystupuje jako součást hudebního projektu For All The Flesh s živými videoprojekcemi.