Narozen roku 1997 v Rožnově pod Radhoštěm. Po studiu filmové teorie se začal věnovat vlastní tvorbě v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Ve své umělecké praxi se zabývá propojením vědy a fikce s důrazem na imerzi a užití digitálních vizuálních efektů. Vystupuje jako součást hudebního projektu For All The Flesh s živými videoprojekcemi.
Narozen roku 1989 ve Zlíně, absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde studoval v Ateliéru sochy u Jaroslava Róny a následně Ateliér intermediální tvorby u Tomáše Vaňka. Účastnil se stáží pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové (UMPRUM), Ruth Noack (AVU) či Isaaca Juliena a Vadima Fishkina (Univerzita umění a designu v Karlsruhe) a uměleckých rezidencí ve Španělsku (The New Dictionary of Old Ideas, Hablar En Arte, CentroCentro, Madrid), Rumunsku (The New Dictionary of Old Ideas, The State Silk Museum, Tbilisi) a Jordánsku (Spring Sessions, Amman). Jiří Žák pracuje zejména s pohyblivým obrazem a jeho práce vykazují esejistické rysy. Vychází především z postkoloniálních studií, a tyto metody aplikuje na vztah postkomunistických zemí ve východní Evropě k mimoevropským regionům. Zabývá se rovněž vzájemnými vazbami mezi médii a politickou mocí a jejich dopadem na společnost. Spolupracuje rovněž s dalšími umělci jako jsou Matěj Pavlík nebo Kateřina Žák Konvalinová a je členem kolektivu Ateliér bez vedoucího a redakce Artyčok TV. Podílí se realizaci takzvaných audiovizuálních esejí, na nichž spolupracuje zejména s filmovým teoretikem Jiřím Angerem. Žákova díla byla mimo jiné vystavena v rámci cyklu „Start-Up“ v Galerii hlavního města Prahy nebo na výstavě SKIP the LINE! Populizm i obietnice współczesności v rámci Biennale Varšava v Polsku. V roce 2015 se stal laureátem ceny EXIT, v roce 2017 byl finalistou soutěže Jiné vize na festivalu PAF v Olomouci a roku 2020 byl jedním z Laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Narozen 1977 v Praze, zde vystudoval Výtvarnou školu Václava Hollara a později také Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (Katedra režie, Katedra animované a multimediální tvorby). Mezi lety 1993–2000 byl členem rapové skupiny WWW, současně byl jedním z průkopníků české graffiti scény (tvořil pod pseudonymem Skarf, Scraf, nebo TCP crew). Kromě působení v oblasti autorské režie je Jan Zajíček autorem mnoha hudebních videoklipů, televizních spotů, nebo hudby k několika filmovým titulům. Je držitelem mnoha cen (např. čestné uznání Festivalu Eurovideo 99, Malaga, Španělsko, 1999; cena za nejlepší studentskou kolekci festivalu, Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, 2003; cena Akademie populární hudby Anděl za nejlepší český videoklip roku 2007). V minulosti působil rovněž pedagogicky na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze.
Tereza Vinklárková (1996, Havířov), známá také pod pseudonymem Gloriya Komarova, pracuje se širokou škálou uměleckých disciplín jako jsou performance, videa, scénografické instalace a designové objekty. Absolvovala v Ateliéru intermédií na FaVU VUT v Brně, kde pokračuje v doktorandském studiu. V roce 2017 se zúčastnila stáže v ateliéru Installation and Sculpture na estonské akademii umění v Tallině a v následujícím roce stáže na KASK v Gentu. Svoje díla prezentovala na několika skupinových výstavách, jako například Písek ve stroji v galerii PLATO (2020), Kořínky míří dolů, rostlinka stoupá vzhůru v galerii Hraničář v Ústí nad Labem (2023) nebo Bodies On The Edge Of The Echo Chamber v rámci výstavního cyklu Eternal Maze v Jedna Dva Tři Gallery v Praze (2023). K jejím samostatným výstavám patří Too Cool To Pretend To Care v galerii Umakart v Brně (2020) či The Spell of an Unspoken Promise v Galerii TIC v Brně (2022). Je členkou uměleckého kolektivu lilky_60200 a brněnské kurátorské platformy Cejla.
Narozen 1965 v Brně, v letech 1983–1988 zde studoval Vědu o výtvarném umění (Masarykova univerzita). V Brně působil rovněž pedagogicky a to na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického (zejména v Ateliéru intermediální a digitální tvorby) a na Janáčkově akademii múzických umění. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se dlouhodobě věnuje také hudbě a projektu fyzického básnictví.
Narozena 1973 v Praze; v roce 2022 absolvovala studium na Akademii výtvarných umění v Praze (obory: Konceptuální tendence, Intermediální tvorba, Nová média I), v roce 2006 rovněž absolvovala Art and Technology Graduate Program na Gothenburg University and Chalmers University of Technology. V současnosti je studentkou doktorského studia na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Katedra výtvarné výchovy). Kromě umělecké praxe a pedagogického působení se dlouhodobě věnuje rovněž kurátorské činnosti (v současnosti pracuje jako kurátorka sbírky výtvarného umění Památníku Lidice).
Narozen v Praze v roce 1986, je multimediální umělec a dokumentarista. Absolvoval Centrum audiovizuálních studií na pražské FAMU, a také stáž v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida na VŠUP či studijní pobyt v Argentině na Universidad de Cine, Buenos Aires. Jeho tvorbu ovlivnil street art a graffiti, v rámci kterých se pohyboval v době studií. Věnuje se dokumentárnímu filmu a umění ve veřejném prostoru. Jeho zájem o aktivismus jej přivedl k osvojení performance a uměleckých intervencí, díky nimž se mnohdy ocitá na hraně legality. Do roku 2012 působil jako člen skupiny Ztohoven. Své filmy prezentuje na domácích i zahraničních filmových festivalech, v galeriích v instalační podobě i jako site-specific, stejně jako v televizním vysílání.
Narozen roku 1996. V roce 2022 absolvoval na Katedře fotografie FAMU v Praze. Tvorbu Jakuba Tulingera ovlivňují témata související s klimatickými změnami a dalšími civilizačními dopady. Klade si otázky, jaká bude příroda v budoucnu, co ji bude charakterizovat, jak se bude lišit od té současné, a jaké v ní lidstvo a další bytosti budou zaujímat místo. Své spíše dystopické vize zasazuje do konkrétních lokací, čímž jim přidává na naléhavosti i sdělnosti. Zúčastnil se několika kolektivních výstav, např. Teorie turismu v pražské Fotograf Gallery (2024), Opilý les a Scream to Be Heard v pražské Galerii AMU (obě 2023) nebo Člověk v jeskyni v Galerie NTK v Praze (2021). Jeho práce byly rovněž zahrnuty do soutěžní přehlídky Jiné vize CZ (PAF Olomouc – Přehlídka filmové animace a současného umění, 2021 a 2023).
Narozena v roce 1999. Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni.
Narodila se 23. 11. 1992 v Táboře. Absolvovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory portugalistika, filmová studia, lusobrazilská studia. Dále pokračovala bakalářským programem na katedře Centra audiovizuálních studií na FAMU. V autorské tvorbě se věnovala rodinné historii, únavě ze soucitu, náboženským atributům v korporátní kultuře a postkoloniálním a dekolonizačním tématům. Zabývá se filmovou, literární a uměleckou produkcí z Mosambiku, Guineje-Bissau, Angoly, Kapverdských ostrovů, Svatého Tomáše a Princova ostrova a představuje ji českému publiku. Pracuje v Národním filmovém archivu jako kurátorka, překládá z portugalštiny a přednáší o afrických lusofonních kinematografiích a literaturách.
Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při ZČU v Plzni.
Narozen 1979 v Praze, zde také studoval v ateliérech malby a nových médií na Akademii výtvarných umění (vedoucími Vladimír Skrepl a Michael Bielický, 1998–2005). V průběhu studia absolvoval rovněž stipendijní pobyt na Copper Union v New Yorku (2004). Ve své tvorbě se soustředí především na práci s pohyblivým obrazem, přičemž velká část jeho snímků a krátkometrážních videí se tematicky dotýká zejména nacismu, sudetoněmecké problematiky a queer identity. Marek Ther se s pravidelností účastní výstav a filmových přehlídek v Čechách i v zahraničí (např. v Berlíně, New Yorku nebo v Rotterdamu), v roce 2011 se stal také nositelem Ceny Jindřicha Chalupeckého.
Narozen 1957, v osmdesátých letech patřil k nejvýraznějším postavám českého alternativního filmu. Pro jeho dokumentární filmy je typická atmosféra blízkosti, pozice tvůrce, jako přímého účastníka děje. Jako kameraman a režisér byl autentickým pozorovatelem i přirozenou součástí dění kolem sebe. Takto zaznamenal nejen okamžiky všednosti pozdního socialismu, spojené především s okruhem jeho známých a spolužáků, ale i řadu kolektivů a osobností alternativní kulturní scény, jako například divadlo Vrata a skupiny Nahoru po schodišti dolů band, Němý Bobeš a Sto zvířat. Mezi jeho nejvýznamnější filmy patří série observačních Super-8 dokumentů Kruh D, O ničem jiném a Všude doma dobře nejlíp, v nichž využívá tvůrčích postupů rodinného filmu. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let začal jako jeden z prvních umělců v Československu pracovat s médiem videa, byl členem oboru videa SČVU, zúčastnil se dobově důležitých výstav Den videa (1989) a Český obraz elektronický (1994). Z tohoto období lze uvést video Motýl v tunelu, které tvoří symbolický předěl mezi kulturou filmového amaterismu osmdesátých let a videem transformačního období po roce 1989. Jeho dokument ARCO zachycuje českou účast na stejnojmenné mezinárodní výstavě videoartu v Madridu. Tatíčkovy filmy byly v osmdesátých letech uváděny na amatérských festivalech, zejména na Mladé kameře v Uničově a Brněnské 16. Zde pravidelně získávaly některou z hlavních cen. Dobovou kritikou byly vysoce hodnoceny, zejména v měsíčníku Amatérský film jim byla opakovaně věnována pozornost. Ve své době byly považovány za vysoce autentické, formálně neobvyklé, v řadě ohledů převyšující tehdejší profesionální dokumentární produkci. V devadesátých letech pak postupně upadly v zapomnění a byly digitálně zpřístupněny Národním filmovým archivem v roce 2019.
Narozena 1963 v Praze, zde rovněž vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (1982–1988, obor Filmová a televizní grafika, vedoucím prof. Jágr). V 90. letech absolvovala několik odborných stáží, např. v Kanadě, Belgií nebo v Německu. Byla zakládající členkou Institutu Intermédií, v současnosti působí také pedagogicky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve své tvorbě se zaměřuje na práci s elektronickými médii, zejména na počítačovou animaci, 3D prostorovou grafiku, virtuální realitu nebo umělou inteligenci.
Narozen 1974 v Plzni, studium absolvoval na pražské Akademii výtvarných umění (1996–2003 magisterské studium v oboru malířství, 2013–2016 doktorské studium architektury a designu). Je spoluzakladatelem Centra pro současné umění display a finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého pro rok 2006. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se věnuje také architektuře a filmovému výtvarnictví. V současnosti působí rovněž jako vedoucí Ateliéru nových médií na Akademii výtvarných umění v Praze.
Narozen v roce 1990. Je absolventem komunikačních studií a žurnalistiky Univerzity Karlovy a studentem Katedry dokumentární tvorby na FAMU.
Narozena v roce 1999. Studuje v Centru audiovizuálních studií na FAMU. Ve své práci se věnuje feministickým a queer perspektivám s důrazem na otázku identity.
Narozen 21.02. 2001 v Praze je studentem oboru Nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. Věnuje se experimentům na pomezí výtvarného umění a videoartu. Je členem kreativního studia Seeya Creative, kde působí jako režisér a kameraman hudebních videoklipů a módních kampaní.
Matěj Smetana (1980) je vizuální umělec, autor komiksů, objektů, instalací a videí. Své filmy obvykle vytváří pro galerijní prostředí. Mezi jeho audiovizuální projekty patří rotoskopová série Je to jenom film (2004) na motivy hororových filmů či série animací Továrna (2012). Od podzimu 2023 vede společně s Alicí Nikitinovou Ateliér kresby na pražské AVU.
Narozena v roce 2004 v Řevnicích, studuje střihovou skladbu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Věnuje se rovněž výtvarné tvorbě, hudbě, tanci.