- nfa-va-233413
- Item
- 1972
Part of Videoarchiv
Náhledové video autorizované reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
2328 results with digital objects Show results with digital objects
Part of Videoarchiv
Náhledové video autorizované reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Složka obsahuje autorizovanou reprezentaci audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl) a sken filmu.
Ságl, Jan
Part of Videoarchiv
Autorizovaná reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
MediaInfo report skenu filmu audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Sken filmu audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl).
Part of Videoarchiv
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Rešerše k audiovizuálnímu dílu Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
MediaInfo report autorizované reprezentace
Part of Videoarchiv
MediaInfo report autorizované reprezentace audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Akviziční zpráva audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Konzervátorská zpráva audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl)
Part of Videoarchiv
Složka obsahuje kompletní akviziční dokumentaci audiovizuálního díla Pocta Fafejtovi (1972, autorem Jan Ságl), konzervátorskou zprávu, MediaInfo reporty autorizované reprezentace díla a skenu filmu.
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
Náhledová fotografie autorizované reprezentace audiovizuálního díla Kapusta (2006, autorkou Pavla Sceranková)
Sceranková, Pavla
Part of Videoarchiv
Sken filmu audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík). Na rozdíl od autorizované reprezentace tento sken obsahuje rovněž záběry z cesty Lumíra Hladíka do východoněmeckého Warnemünde.
Hladík, Lumír
Part of Videoarchiv
Autorizovaná reprezentace audiovizuálního díla Kapusta (2006, autorkou Pavla Sceranková)
Sceranková, Pavla
Part of Videoarchiv
Hladíkova akce Moře v zrcadle byla na dlouhou dobu jediným známým autorovým dílem a to díky zmínce v knize Petra Rezka Tělo, věc a skutečnost v současném umění (Praha: Jazzová sekce, 1982). V akci Hladík reagoval na moře jako symbol svobody. Po dvou letech, co naposledy viděl moře, se rozhodl, že uplynula dostatečně dlouhá doba, aby se k němu vypravil za účelem ho „nevidět”. Spolu s přáteli se vydal k Baltskému moři, konkrétně do Warnemünde ve Východním Německu. Po příjezdu umístili jeho přátele zrcadlo tak, aby odráželo moře, a Hladíka s páskou na očích k němu dovedli. Po hodině pozorování moře v zrcadle se Hladík nechal opět se zavázanýma očima odvést k autu a odjel zpět do Prahy. Nedlouho po této akci Hladík emigroval do Kanady. Filmový záznam akce pořídil Hladíkův přítel Petr Soukup. Filmový materiál se do Hladíkových rukou dostal až o dekádu později. Umělec nechal filmy v Kanadě digitalizovat a opatřit vysvětlujícími mezititulky a hudbou. V této podobě bylo Moře v zrcadle prezentováno například v rámci online výstavního projektu Okno do videoarchivu VVP AVU (2013). Později se autor přiklonil k autentičtější dobové verzi bez hudby a bez textové explikace přes obraz, která byla zařazena na DVD kompilaci České akční umění. Filmy a Videa 1956–1989 (Edice VIDA, Praha: VVP AVU 2015). V roce 2020 bylo Moře v zrcadle uvedeno spolu s dalšími šesti akcemi v rámci pásma Filmové záznamy akcí Lumíra Hladíka / 1976–1981 (MFDF Jihlava 2020, programová sekce Fascinace). Přibližná délka díla je 9 min 7 s.
Hladík, Lumír
Part of Videoarchiv
Rešerše k audiovizuálnímu dílu Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík)
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
MediaInfo report skenu filmu audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík)
Národní filmový archiv
MediaInfo report autorizované reprezentace
Part of Videoarchiv
MediaInfo report autorizované reprezentace audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík)
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
Konzervátorská zpráva audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík)
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
Akviziční zpráva audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík)
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
Složka obsahuje kompletní akviziční dokumentaci audiovizuálního díla Moře v zrcadle (1980, autorem Lumír Hladík), konzervátorskou zprávu, titulkový soubor, MediaInfo reporty autorizované reprezentace díla a skenu filmu.
Národní filmový archiv
Part of Videoarchiv
Ke vzniku filmu Zurich Adélu Babanovou inspiroval rozhovor v časopise Artforum, natočený v roce 1973 v New Yorku, při němž se sešli sochař Robert Smithson, umělkyně Nancy Holt a novinářka Lucy Lippard, aby zavzpomínali na předčasně zemřelou sochařku Evu Hesse. Robert Smithson na konci rozhovoru poznamenal, že náboj svému dílu vtiskla Eva Hesse právě svou vlastní smrtí. Ústředním tématem snímku Zurich je tedy otázka, zda může umělec svou vlastní smrtí stvrdit hodnotu svého díla. Kontext skutečného rozhovoru z roku 1973 není v Zurichu zmiňován, a tak dochází k zobecnění aplikovatelnému na jakékoli umělecké prostředí. Zurich je první ze tří částí volné trilogie věnované vnitřní provázanosti a mechanismům v uměleckém provozu. Gabriela Míčová v roli moderátorky, Lucie Roznětínská jako umělkyně a Kamil Švejda jako kurátor diskutují v inscenované televizní debatě o své bývalé kolegyni, přítelkyni a zřejmě i milence - zesnulé umělkyni Evě Weber. Pokusy o kritické zhodnocení tvorby Evy Weber krachují na sebestředných komentářích účastníků debaty. Osobní vzpomínky střídají vzájemné inzultace a debata postupně sklouzává k bizarní exhibici tří eg, již v překvapivých prostřizích udiveně přihlíží samotná Eva Weber v podání herečky Evy Leinweberové. Zurich je součástí trilogie o umění Adély Babanové (Zurich, Polobozi, Za umělce roku jsem zvolila sebe, 2008–2009), v níž autorka s nadsázkou nahlížela na marnost a zároveň fatálnost sociálních mechanismů panujících v uměleckém provozu. V trilogii o umění jsou patrné stopy zájmu o rozvíjení žánru dokufikce, kterému autorka věnovala svou pozdější historickou trilogii (Odkud spadla letuška?, Návrat do Adriaportu, Neptun, 2013–2018). Přibližná délka díla je 11 min 22 s.
Babanová, Adéla
Větev – Prorážení televize větví
Part of Videoarchiv
Záznam akce Petra Váši a Mariana Pally vznikl v době jejich společného působení v Ateliéru intermediální tvorby. Poté, co vedení ateliéru po Radku Pilařovi převzal Tomáš Ruller, rozšířila se charakteristika oboru o multimediální performance, na jejíž výuce se podíleli právě Palla s Vášou. Akcí Větev oba pedagogové-umělci, s nepřehlédnutelnou dávkou ironie, popsali napětí mezi využíváním nových médií a živou akcí. Ve snímku vstávají od svých pracovních stolů, aby za použití vrtačky instalovali utrženou větev do zapnutého televizního přijímače. Na obrazovce je možné rozeznat původní televizní vysílání: záznam z koňských dostihů, animovaný film pro děti, koncert rockové kapely. Obraz i zvuk záznamu akce mají přiznaně nízkou kvalitu a doplňují je ještě titulky: “Prorážení televize větví” a “Litujeme zdroje electronického obrazu zraňované a trpící přírodou”. Záznam akce natočila jejich tehdejší ateliérová kolegyně a umělkyně Jennifer de Felice. Dílo bylo uvedeno na výstavě Český obraz elektronický – vnitřní zdroje (1994, Mánes). Přibližná délka audiovizuálního díla je 11 minut.
Palla, Marian
Part of Videoarchiv
Performance Jízda, v níž se Eva Jiřička v roli dívky projížděla nahá po pražských ulicích ve sportovním kabrioletu, provokujícím způsobem rozostřuje hranice mezi veřejným a soukromým a tematizuje problém dívání se. Snímek začíná v garáži vylepené plakáty nahých modelek, kterým umělkyně věnuje jemný úsměv stejně jako nablýskanému zaparkovanému autu. Při pozornějším shlédnutí vychází najevo, že se pavidelně střídají záběry udivených kolemjdoucích a záběry do kabiny auta na nahou umělkyni. Umělkyně však nikdy není nahá v jednom záběru s reagujícími lidmi. Do dialogu s exhibováním vstupuje voyerství kolemjdoucích, ale také divácká imaginace, v níž hrají podstatnou roli zažité stereotypní genderové mechanismy. Ve skutečnosti není jisté, zda se náhodní kolemjdoucí podivovali nad odhalenou umělkyní nebo nad extravagantním kabrioletem řízeným mladou ženou. Eva Jiřička, podobně jako i v dalších akcích, které nemohly být natočeny statickou kamerou, spolupracovala na realizaci s další umělkyní, v tomto případě se Sylvou Málovou jako kameramankou. Dílo bylo prezentováno opakovaně v projekčních pásmech i v galerijním prostředí, např. KINO PAF. Kapitola I. (Galerie Caesar, Olomouc 24. 6. – 22. 10. 2021). Přibližná délka audiovizuálního díla je 2 min 54 s.
Jiřička, Eva