Showing 74 results

Narozen 1989 v Praze, zde rovněž studoval v ateliéru Tomáše Vaňka na Akademii výtvarných umění (2012–2018), současně byl členem iniciativy Ateliér bez vedoucího. V roce 2016 absolvoval Mezinárodní letní uměleckou akademii v rakouském Salzburku, v roce 2015 získal VIG Special Invitation v rámci ceny Essl Art Award CEE a zúčastnil se rezidence v nizozemském Rotterdamu. Kajánek pracuje převážně s médiem fotografie, videa a performance. V roce 2018 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Tomáš Klein se narodil v roce 1987. Studoval film na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a následně filmovou režii na FAMU.

Nela Kollertová studuje v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V roce 2023 byl její klauzurní snímek Vrána a vejce zařazen do soutěže Fascinace: Exprmntl.cz na MFDF Ji.hlava.

Narozen 1976 v Bratislavě na Slovensku, studium absolvoval na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity (1995–2000), na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (Ateliér volné tvorby Daniela Fischera, 2000–2001) a na Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby Miloše Šejna a Ateliér nových médií Michaela Bielického, 2001–2006). V průběhu studia absolvoval rovněž stipendijní pobyt v ateliéru Tonyho Labata na San Francisco Art Institute (2004), později získal několik příležitostí k zahraničním rezidenčním pobytům (2012 – Quinta das Pedras, Figueiras, Portugalsko; 2012 – 47 Sedgwick Rd., Londýn; 2011 – Litløy fyr, Vesterålen, Norsko; 2009 – ISCP, New York). Ve své tvorbě se Labuda soustředí především na práci s médiem instalace a videoartu, častými tematickými okruhy jeho konceptuálně založených prací jsou sexualita, otázka identity nebo komplexnější rámce sociálních interakcí. V roce 2005 byl Labuda nominován na Cenu Oskára Čepana, v roce 2008 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. V současnosti se profiluje jako „umělec v post-praxi“ a nadále působí jako člen kolektivu Punctum, který spoluzakládal.

Narozena v roce 1996. Je absolventkou bakalářského studia na UMPRUM v Ateliéru sochařství Edith Jeřábkové a Dominika Langa a současně studentkou magisterského Ateliéru volného umění III Dominika Gajarského a Michala Pěchoučka na UMPRUM. Koncepty jejích projektů vycházejí z ekofeministických teorií, environmentálních studií, mezidruhových a nebinárních základů. Zajímají ji průsečíky příběhů lidí a ostatních zvířat, koncept domestikace a jeho možná spojitost s láskou, osobní zkušenost lidství s životem v globální krizi a kapitalismu. Reflektuje osobní jako politické a naopak. Hledá prostory pro konkrétní utopie na sklonku apokalypsy.

Narozena 29. 1. 2003. Studuje na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při Západočeské univerzitě v Plzni. Specializuje se na novomediální tvorbu.

Narozen 1969 v Kyjově, mezi lety 1992–1999 absolvoval studium na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (Ateliér VMP, vedoucí Tomáš Ruller). Pro práci Zdeňka Mezihoráka je příznačný zájem o nalezený materiál. Často využíval záznamy televizního vysílání, z nichž vyvtářel alternativní sestřihy, či jinak upravené autorské verze. V řadě případů jde o rapidmontáže několika opakujících se políček videa. Tyto postupy využíval pro dekonstrukci původní dramatické struktury, ale i jako mechanismus aktivace povrchu média a zdůraznění jeho fyzických kvalit a poškození, jako jsou nečistoty a poškození filmu, nebo chyby a výpadky videozáznamu. Tím, co je rozkládáno, je původní jazyk média (odkazující na předchozí Mezihorákovo setkání s lingvistikou během studia češtiny) i konkrétního komunikačního kanálu (televizního vysílání). V dalších videích pak Mezihorák autorsky přetvářel i další aspekty filmových předloh, například zvukovou stopu a podtitulky. Společně s Filipem Cenkem patřil k prvním tvůrcům, kteří v 90. letech začali využívat digitální systémy pro střih videa. Nejprve to byl tehdy trh uvedený hybridní editor The Fast Video Machine, který počítačově kontroloval střihové funkce Hi8 rekordérů, později první verze software After Effects. Jeho práce v době vzniku nebyly zamýšleny pro vystavování v galeriích, na výstavách byly ve své době prezentovány z podnětu kurátorů. Od roku 2000 se zabývá vývojem počítačových her, mj. spolupracuje s Amanita Design (např. Creaks, 2020).

Narozen v roce 1993 v Žilině. Ve své umělecké praxi vypráví příběhy pomocí dat a zkoumá halucinace umělé inteligence. V minulosti se tematicky věnoval městským periferiím, budoucnosti práce, podstatě lidskosti a technologickým zásahům do ní. Absolvoval bakalářské a magisterské studium na CAS FAMU (2014–2019), své filmy uvedl na festivalech a vystavil v galeriích v České republice, na Slovensku, v Německu, Rakousku, Polsku, Kanadě, Spojených státech a mnoha dalších zemích. Jeho díla patří do katalogu Canadian Filmmakers Distribution Centre.

Narozena 21.6 2001 v Ústí nad Labem. Studuje v ateliéru Nová média na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Věnuje se fotografii, videoartu a performance. V roce 2023 byl její klauzurní snímek Napětí zařazen do soutěže Fascinace: Exprmntl.CZ na MFDF Ji.hlava.

Národní filmový archiv byl založen roku 1943, v roce 1946 se stal členem Mezinárodní federace filmových archivů (FIAF). V roce 1997 se stal zakládajícím členem Asociace evropských cinematék ACE (Association des Cinémathèques Européenes). V České republice se řadí k nejvýznamnějším paměťovým institucím; vedle plnění archivní role se podílí na zpřístupňování audiovizuálního kulturního dědictví veřejnosti, zabývá se vědeckou a publikační činností, prezentací filmového dědictví a rozvojem současné české kinematografie a pohyblivého obrazu.

Narozena v severovietnamském městě Thái Bình v roce 1998. Vyrostla v Tanvaldu. Studuje v bakalářském program v ateliéru Digitálních médií na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Narozen 1953 v Košicích na Slovensku, v letech 1970–1975 studoval na Státní konzervatoři v Brně. Později absolvoval rovněž Ateliér multimédia, koncept, environment na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně, kde od roku 1994 působí jako asistent a docent. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se věnuje také literární tvorbě a publicistice.

Narozena 1972, v 90. létech absolvovala studium animace, režie a multimediální tvorby na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (vedoucí: Stanislav Miler, Věra Geislerová, Lucie Svobodová). Její film Panenky a muži získal hlavní cenu na Festivalu FAMU (kategorie multimediální tvorba). V průběhu let působila na různých pozicích v oblasti televizní tvorby a produkce.

Narodila se v roce ​​2002. Studovala v Ateliéru animované a interaktivní tvorby na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara při Západočeské univerzitě v Plzni.

Narozen 1973 v Duchcově, v letech 1991–1993 studoval Výtvarnou školu Václava Hollara v Praze a v letech 1993–1999 absolvoval studium na Akademii výtvarných umění (v ateliérech Jiřího Lindovského a Jiřího Davida). V roce 2003 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého, od roku 2006 působil jako kurátor galerie 35m2. Kromě výtvarné a audiovizuální oblasti se věnuje také divadelní tvorbě. Pěchouček v současnosti působí rovněž pedagogicky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

Radek Pilař byl český výtvarník, animátor, režisér a pedagog. V letech 1950–1955 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v malířské škole Vlastimila Rady. Po absolutoriu byl ovlivněn informelním příklonem k nevýtvarným materiálům, ale i novými expresivními směry 50. let. V roce 1963 se zúčastnil studentské sekce 3. pařížského bienále. Postupy z malby (koláž a dekoláž, vrstvení, kombinace abstraktních a zobrazivých prvků) s oblibou uplatňoval při experimentech s filmem a později s videem. V 60. letech tvořil filmy metodou přímé animace na filmovém pásu, rukodělnými zásahy doplňoval i kamerový materiál. Od poloviny 80. let pracoval s videem, jeho práce byly založeny na intermediální kombinace malby, elektronické grafiky, animace a herecké akce. Tuto formu nazýval integra video art, nebo totální malba. Významným prvkem jeho videotvorby byla synestezie a zájem o vizualizaci hudby. Od 60. let spolupracoval jako režisér a animátor s Československou televizí a Krátkým filmem Praha. Vytvořil několik desítek animovaných filmů, zejména pro dětského diváka. Je autorem znělky Večerníčku a seriálu kreslených pohádek o Rumcajsovi. Spoluzaložil dětské časopisy Mateřídouška a Sluníčko. V 80. a 90. letech dvacátého století byl klíčovým organizátorem videoartových umělců v Československu. Inicioval založení oboru videa při Svazu českých výtvarných umělců, později Asociace videa a intermediální tvorby. Dále se podílel na založení ateliéru videotvorby na FaVU v Brně a katedry animované tvorby a videa na FAMU v Praze, na obou školách působil i jako pedagog.

Výběrová filmografie:

Pinup (1963-1965?)
Píseň hlemýžďů jdoucích na pohřeb (1965)
Abstraktní animace ze 60. let (1965)
Malování do vzduchu (1965)
The Time (1983)
V jablíčku bydlí panenka (1984)
Země, světlo vzduch (1984)
Grafika podzimu (1985)
Slovo (80. léta)
Zrcadlo času (1985)
Velká dětská symfonie (1985)
Musica Picta – Čas radování (1985/1990)
Musica Picta – Čas smutku (1987)
Musica Picta – Hodina slavnosti (1987)
Botička (1988)
Musica Picta – Chvíle něhy (1988)
Musica Picta – Čas tance (1989)
Musica Picta – Čas veselosti (1989)
Čas zkoušky (1989)
Barvy (1990)
Musica Picta – Minuty strachu (1990)
Flare up (1991)
Paintintg (1991)
Jizvy, jiskry, jistoty (1991)
Virtuální opona (1992)
Yes No Yes (1992)

Narozen v roce 1991, Přílučík absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze (ateliéry Jiřího Lindovského, Tomáše Vaňka, Ruth Noack a Simona Waschmutha) a rovněž působil v rámci iniciativy Ateliér bez vedoucího. V průběhu studia absolvoval také stáž na Bezalel Academy of Arts and Design v Izraeli. V roce 2017 se stal laureátem hlavní ceny soutěže Jiné Vize CZ na 16. Přehlídce filmové animace a současného umění PAF Olomouc.

Narozena 1963 v Bratislavě, v letech 1981–1985 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v letech 1990–1997 pak studovala rovněž na Akademii výtvarných umění v Praze (vedoucí: Aleš Veselý, Michael Bielický – Škola nových médií I, Milan Knížák – Škola intermediální tvorby). Kromě umělecké praxe vystupuje rovněž jako dýdžejka.

Narozena roku 1986 je umělkyně a pedagožka. Studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru malby Jiřího Černického, poté v ateliéru sochařství u Dominika Langa a Edith Jeřábkové a během studia byla členkou skupiny Ateliér bez vedoucího. Ve své tvorbě pracuje především s experimentálním dokumentárním filmem vycházejícím z umělěcko-výzkumné praxe. Prostřednictvím svých filmů se vztahuje k otázkám o měnící se povaze vztahu mezi reprezentací a tělem. V současnosti se věnuje výzkumu vtělené paměti a možnostem její vědecké i umělecké reprezentace. Její práce byly uvedeny mimo jiné na MFDF Ji.hlava či na PAF Olomouc, kde se v roce 2016 stala držitelkou hlavní ceny přehlídky Jiné vize za snímek Polymind (2016).